Tajemství snů

Od dob Sigmunda Freuda vznikla řada teorii o funkci a poslání snů. Následovaly fascinující vědecké objevy na poli biologie a neurologie, které nás vždy nechávaly doufat, že jsme tajemství už už v patách. Tvrdý oříšek se podařilo naťuknout, snad i pootevřít, ale nikoliv rozlousknout. I přes četné pokroky moderní vědy, známe stále jen pouhý popis dějů, nikoliv jejich skutečnou podstatu a význam. A tak i dnes, po více než 100 letech, vycházíme často z méně či více upravené Freudovi teorie výkladu snů. V určitém smyslu tak pro nás stále zůstává rozluštění odvěké záhady snem, který právě sníme ...


Senzace ze snové laboratoře

Je zřejmé, že člověk musí spát. Ale musí také snít? REM, jakožto hlavní snová fáze, se stala středem zájmu vědeckého bádání. Jako první se pokusil přijít tomu na kloub Dr. William Dement už v roce 1960. Učinil experiment se dvěma skupinami dobrovolníků. Jedny probouzel pokaždé, když se na EEG objevil počátek REM fáze, druhé jen výhradně v NREM. U pokusných osob buzených v hlavní snové periodě docházelo postupně k výrazně intenzivnějšímu a častějšímu snění, až po deseti nocích nebylo možné v pokusu pokračovat, protože se ukázalo, že pokusné osoby upadají do REM fáze neustále. Vše nasvědčovalo tomu, že člověk musí dohnat to, o co byl během předcházejících nocí ochuzen, že má potřebu „odesnít“ své sny. Během experimentu se rovněž ukázalo, že u lidí takto rušených ze svého snění, již po několika dnech dochází ke kolísání nálady, pozornosti a soustředění. Zvyšující se úzkost a napětí vedlo u některých lidí i k agresivitě. Druhá skupina buzená v NREM, tedy v době, kdy spáč prakticky nemá žádné sny, nevykazovala překvapivě žádné změny v náladě. Zkoumaní dobrovolníci se chovali zcela normálně, což byl důkaz toho, že změna nálady není způsobená jen pouhým buzením, tedy nevyspalostí. Vědec tak došel k závěru, že dlouhodobá snová abstinence může vést k vážným poruchám osobnosti. Při podobných pokusech na psech a kočkách, odpírání spánku a opakované buzení vedlo po asi patnácti dnech ke smrti.


Nejhlubší smysl mají zmatené sny

Lidé už od pradávna tušili, že sny mají svůj význam, ale teprve Sigmund Freud se jimi začal opravdu seriózně zabývat. Freud považoval sny za královskou cestu do nevědomé mysli. Věřil, že plní funkci strážce našeho spánku a že jejich nejdůležitějším úkolem je vyplnit nevědomá přání, která by mohla snícího ve spánku rušit. Sny ovšem musí pracovat chytře, aby se proti nim nepostavil náš cenzor – tedy vědomá kontrola, morálka a etika, které by vzbudily naše kritické JÁ. Jelikož každý z nás má i taková přání, za která by se styděl nebo by si je dokonce nikdy vůbec nepřiznal, je výklad velmi komplikovanou záležitosti. Proto mívá sen mnohdy nejhlubší smysl právě tam, kde se zdá nejzmatenější. Freud předpokládal, že sny nám umožňují nově zpracovat konfliktní materiál našeho života a rozhodl se toho využít k terapii.


Výklad snů podle Freuda

Při své práci si Freud všiml, jak se sny vynořují zcela náhle a nečekaně třeba uprostřed dne, když narazíme na něco, co nám sen i jen vzdáleně připomene. Odhalil tak, že mozek pracuje na základě velmi osobních asociací, tedy pomocí spojování souvislostí, jejichž symbolika a důležitost je u každého jiná. Každý snový motiv nebo symbol, který se vynoří, je potřeba vztáhnout ke vzpomínkám, k životní a rodinné historii a k aktuální situaci snícího. To znamená, že stejný sen může mít pro jednoho člověka zcela jiný význam než pro druhého. A to je i důvod, proč nemohou fungovat klasické snáře, ačkoliv mají svou hodnotu založenou na lidových moudrech a pozorováních. Můžeme je brát nejvýše jako impulz k volné asociaci. Přesně tímto způsobem začal vykládat sny i Freud. Podněcoval své pacienty k intenzivnímu proudění nápadů a myšlenek k obsahu snu. A zdá se, že to funguje! Je vskutku logické, že výplod našeho mozku, může vysvětlit nejlépe zase jen náš mozek sám. Freud vypozoroval, že pokud se podaří přijít na skutečný význam snu, nastane u nás zcela jasný pocit uspokojení a tzv. „aha“ efekt, který běžně známe ze situací, kdy nám něco důležitého právě „došlo.“


Typické sny a sny na pokračování

Zarážející je schopnost snu brilantně reagovat na naše denní prožitky nebo na vzruchy, které bezprostředně vnímáme ve spánku. To je i důvod, proč se žhavým předmětem zkoumání stal i vliv smyslových a tělesných podnětů na obsah snů. Sny z tělesného pocitu – např. je nám zima, máme žízeň, brní nás přeleželá ruka, jsou klasickými sny, na kterých můžeme pozorovat, jak sen chrání náš spánek a jak se důmyslně pokouší zakomponovat vyplnění naší potřeby do snu tak, aby snění mohlo nerušeně pokračovat ve svém hlavním tématu. V případě, že je Vám zima, promítne Vám třeba vyhřátou pláž, při žízni pohádkově čistý potok nebo protivný zvonek budíku promění v sirénu policejního auta, kterým právě unikáte padouchovi. Mezi tzv. typické sny dále patří sny o nahotě na veřejnosti, o neúspěšně složené zkoušce, o smrti blízkého, o létání, vypadávání zubů nebo neprostupnosti vzduchu, který nám brání v útěku. Zvláštní kategorii jsou pak sny na pokračování, které se jeví jako ideální materiál pro výklad, neboť evidentně kopírují nějaký proces našeho života.


Emoce jako klíč k pochopení snu

Obrazy, které se nám honí pod víčky se dokáží zcela vymykat běžné realitě. Pro sen není problém, aby postavy měly schopnosti, které bychom běžně označili za nadpřirozené či bláznivé. Díky procesu komprese a zhuštění, je možné, že jedna postava se překrývá nebo plynule přechází v jiné. Stejně tak časová i místní kontinuita může být ve snu postavena na hlavu. Jistě jste si ale sami všimli, že to co ve snu prožíváte, je velmi reálné. Emoce ve snu jsou plnohodnotným prožitkem. Nebojíme se nebo neraduje jen „jakoby“ je to skutečný strach a skutečná radost, tak jak je známe z bdělého života. Emoce se právě proto jeví jako vůbec nejlepší vodítko pro pochopení významu snu, neboť nepodléhají ve snu zkreslení a deformaci tak jako obraz. Pokud tedy emoce nápadně nekoresponduje s obsahem snu, jedná se pravděpodobně o děj s hlubším významem. Takovým příkladem může být sen, kdy se třeba na první pohled zcela nelogicky radujete z neštěstí někoho vám velmi blízkého.



Sigmund Freud

(1856 Příbor na Moravě - 23.9. 1939)

Dílo mimořádně nadaného lékaře a psychiatra Sigmunda Freuda, zůstává stále v mnohém nepřekonané. Sigmund Freund byl vědcem, který čerpal veškeré své hypotézy z celoživotní práce se svými klienty. Již ve svých 30 letech si otevřel soukromou psychiatrickou praxi, kde se prakticky po celý svůj život intenzivně věnoval zejména léčbě neuróz a hysterie. Je autorem světově proslulé psychoanalýzy, jejíž základní myšlenkou je nalezení nevědomých pudových příčin psychických obtíží, které mohou mít vliv na fyzický stav pacienta. Svými objevy o vlastnostech tehdy spíše neznámého a záhadného nevědomí naprosto změnil téměř všechny oblasti lidského života a i ti lékaři, kteří jeho učení neuznávají, jsou s jeho základy neustále konfrontováni v každodenní praxi. Freud je autorem dodnes uznávané metody volné asociace, nebo platné terminologie Ego, Superego, nevědomí, podvědomí atd. Jeho dílo bylo ve své době zcela revoluční a položilo základy hlubinné psychologii. Často je mu vytýkána přílišná soustředěnost na roli sexuality v lidském životě. Terčem takové kritiky se stalo i jeho brilantní dílo "Výklad snů". V tomto téměř čtyřsetstránkovém díle, zabírá však tolik kritizovaná sexuální symbolika méně než desetinu celé jeho práce.


Příklad výkladu snu dle Freuda:

"Poněkud pochmurný sen mi vyprávěla jiná pacientka, rovněž jako námitku proti teorii o splnění přání. " Víte, že má sestra má nyní jen jednoho chlapce, Karla. Staršího syna Otu ztratila, když jsem bydlela ještě u ní. Ota byl mým miláčkem, vlastně jsem ho vychovala. Mladšího mám také ráda, ovšem ne jako zemřelého. Dnes v noci se mi zdálo, že před sebou vidím Karla, jak leží v malé rakvi se sepjatýma rukama, kolem něho svíčky, prostě docela tak jako tehdy malý Ota, jehož smrt mnou tak otřásla. Řekněte mi prosím, co to znamená? Vy mě přece znáte, jsem tak špatná, abych své sestře přála ztrátu jediného dítěte, které jí zbylo? Nebo sen znamená, že bych si spíše přála smrt Karlovu než Oty? Po krátkém přemýšlení jsem jí mohl vysvětlit správný výklad snu, který potom potvrdila. Podařilo se mi to proto, že jsem znal pacientčinu minulost ..."

"Dívka časně osiřela a byla vychována v domě své mnohem starší sestry, mezi přáteli a návštěvníky domu se také setkala s mužem, který zapůsobil trvalým dojmem na její srdce. Určitou dobu se zdálo, že tento sotva vyslovený vztah skončí svatbou, ale šťastný konec zmařila sestra, jejíž pohnutky nikdy nebyly docela objasněny. Po rozchodu se muž, milovaný naší pacientkou, vyhýbal onomu domu a pacientka se nějakou dobu po smrti malého Oty, k němuž mezitím obrátila svou něžnost, osamostatnila. Nepodařilo se jí však osvobodit se od závislosti, do které se dostala náklonností k příteli své sestry. Její pýcha jí přikazovala, aby se mu vyhýbala, ale bylo pro ni nemožné přenést svou lásku na jiné muže, kteří se o ni později ucházeli. Ohlásil-li milovaný muž, který byl literátem, někde přednášku, byla jistojistě mezi posluchači, a také jinak využívala každé příležitosti, aby ho mohla z dáli vidět. Vzpomněl jsem si, že mi včerejšího dne vyprávěla, že profesor půjde na jistý koncert a že tam chce jít také, aby se zase jednou potěšila pohledem na něho. To bylo v den snu, toho dne, kdy mi vyprávěla sen, se měl koncert konat. Proto jsem mohl snadno zkonstruovat výklad a ptal jsem se jí, zda ji napadá nějaká událost, která se přihodila po Otově smrti. Hned odpověděla: Zajisté, tehdy, profesor po dlouhé přestávce opět přišel, u Otíčkovy rakve jsem ho zase jednou spatřila. Bylo to zcela tak, jak jsem očekával. Vyložil jsem sen takto: "Kdyby nyní zemřel druhý chlapec, opakovalo by se totéž. Strávila by celý den u sestry, profesor by nepochybně přišel vyslovit svou soustrast, a spatřila byste ho za stejných okolností jako tehdy. Sen nevyjadřuje nic jiného než toto přání, znovu ho spatřit, proti kterému vnitřně bojujete. Vím, že máte v kabelce vstupenku na dnešní koncert. Váš sen je snem z netrpělivosti: shledání, k němuž má dnes dojít, urychlil o několik hodin."

K zahalení svého přání si zřejmě zvolila situaci, v níž taková přání obyčejně potlačujeme, situaci, ve které jsme tak plni smutku, že nemyslíme na lásku. A přece je velmi snadno možné, že ani v oné skutečné situaci, kterou sen věrně napodobuje, u rakve prvního, vroucněji milovaného hocha, nemohla potlačit něžné city k dlouho postrádanému návštěvníkovi ... " (str. 95, Výklad snů)


Fáze spánku


Elektrické vlny
Svalové napě
Pohyby očí
Subjektivní pocit
Bdělý stav
Beta-vlny o vysoké frekvenci, malé napě
vysoké, vědomě kontrolované
rychlé, zprava doleva
vědomé vnímání a jednání
Fáze usínání
velmi pravidelné Alfa-vlny, vyšší napětí, na konci přechod k pomalejším théta vlnám
celkově ochablé svalové napětí, přerušené občas náhlým záškubem
pomalé, nahoru a dolu
žené vnímání, snové fantazie – tzv. hypnotické halucinace
Mělký spánek
Théta vlny občasně přerušované jednotlivými silnými vlnami tzv.„K-Komplexy“
uvolněné svaly
minimální
žádný, ale spící se nechá lehce vzbudit
Středně hluboký spánek (10-15 minut)
Théta vlny s vyšším napětím pozvolna přecházející na Delta vlny
minimální svalové napě
minimální nebo žádné
žádný, spící se vzbudí jen díky velmi intenzivním podnětům zvenčí
Hluboký spánek (30-40 minut)
Delta vlny
snížené napětí svalů
žádné
žádné nebo jen náhodné snové obrazy, často související s událostmi předchozího dne, spící je jen velmi těžko k probuzení
REM fáze (první nastupuje cca 90 min. po usnutí a trvá 5-10 minut)
Delta vlny, krátce přerušované Alfa vlnami
žádné napětí, dokonalá relaxace
rychlé, stejné jako při bdě
90 % lidí má živé, bohaté sny se silným emocionálním nábojem

Zajímavosti o snech
  • první sny se objevují pravděpodobně už v prenatálním stadiu, okolo 28. týdne
  • pomocí EEG (elektroencefalogramu) se zjistilo, že v průběhu spánku dochází k poměrně výrazným změnám spontánní elektrické aktivity mozku
  • snění umožňuje činnost mozkové kůry a subkortikálních struktur, zastoupené podobně jako při myšlení za bdělosti
  • organická mozková onemocnění vyvolávají v 93 % případů změnu snění, ztráta snění často přichází hned na začátku akutní choroby
  • jako spáč procházíme několika periodami, které se opakují přibližně po 70-90 minutách
  • REM fáze se v průběhu spánku po každém opakování prodlužuje, proto se nám zdá nejvíce snů k ránu před probuzením
  • ženy si pamatují sny lépe než muži, přičemž pro vybavování snů je důležitější levá hemisféra
  • sny se odehrávají v reálném čase, tzn. k převyprávění snu, potřebujeme přibližně přesně tolik času, kolik času sen trval podle EEG 
  • naše kritické JÁ, morální soud a etické cítění se jeví ve snu jakoby „vypnuté“
  • prožívané emoce jsou svou intenzitou hodnoceny shodně jako při bdění

Příklady snů klientů, které sehrály významnou roli v terapeutickém procesu z praxe paní Mgr. Ludmily Haňková, privátní poradenské psycholožky působící v Institutu pro výzkum rodiny

Cesta

Paní Gabriela přišla do poradny s tím, že manžel má dlouhodobý mimomanželský poměr a jejich vztah je už několik let pouhou formalitou. Manžel o rozvod nestál, ona by ho uvítala, ale s podmínkou, že se o rozvod postará sám a finančně se s ní dobře vypořádá. Vzít na sebe odpovědnost za rozvod paní Gabriela rozhodně nechtěla. Byla také na manželovi zcela finančně závislá. Nejdříve se snažila se vzniklou situaci smířit, zvyknout si, ale v manželském trojúhelníku se stále cítila špatně. Pak vymýšlela způsoby jak zmanipulovat manžela tak, aby se s ní sám chtěl rozvést, nechal jí půlku majetku a bydlení. V tomto období se jí opakovaně zdál sen, jak letí letadlem, ale let neprobíhá dobře. Buď letadlo má poruchu a opakovaně nouzově přistává, nebo nemůže pořádně vzlétnout a letí nebezpečně nízko, nebo se ve vzduchu rozpadá a snící má strach že z něj vypadne. Tento sen dobře kopíroval její vnitřní přání být nad věcí, dívat se na situaci manželského trojúhelníku s nadhledem, což se jí ani v životě, ani ve snu nedařilo. Zároveň cesta letadlem zřejmě symbolizovala přání rychle, zkratkou dosáhnout cíle a vyhnout se zbytečným "zážitkům" z cesty. V bdělém životě si přála, aby manžel zařídil rozvod sám, bez ní a ona pak jen mohla podepsat smlouvu, která bude pro ní výhodná. Nic z toho se však nedělo. Rozvodu se také bála, nedokázala si představit jak bude žít sama. Bála se, že se neuživí, že jí bude večer samotné smutno a že si už nikdy nenajde lásku.

Po dvou měsících terapie se jí zdál sen, ve kterém sedí za volantem svého vlastního auta (v té době neměla ani řidičák) a řídí auto po dálnici. Prožívá obrovskou úzkost a strach, že cesta nedopadne dobře, že nabourá nebo zabloudí. Přes svůj strach ale stále jela po dálnici zařazená jako všichni bez sebemenších potíží. Při rozboru tohoto snu si najednou uvědomila, že má na to řídit svůj vlastní život sama i přesto, že cítí obrovský strach. Úzkost zákonitě doprovází každý nový krok do neznáma a je třeba s ní počítat. Ve velice krátké době si s manželem vyjednala podmínky rozvodu, začala si hledat práci a přihlásila se do autoškoly.


Zmražené pocity

Pan Filip byl velice nespokojený v manželském vztahu a stěžoval si na stavy prázdnoty, marnosti, ztráty smyslu a chutí do života. Partnerku popisoval jako velice hádavou až hysterickou, která pořád křičí, vyčítá a je sním stále nespokojená. On její chování nechápe, považuje ho za iracionální a nerozumné. Konflikty řeší tak, že své stanovisko klidným hlasem pořád dokola vysvětluje. Partnerka na to reaguje vztekem. Chtěl abych ho naučila tomu, jak přimět partnerku, aby se chovala stejně jako on. Pan Filip se přímo nerozčiloval, ale používal strategii pasivní agrese. Téměř nikdy partnerce nesplnil to, co slíbil, chodil všude pozdě, často zapomínal nakoupit apod.

Po několika sezeních měl sen, ve kterém je kapitánem na lodi a vydává se na noční plavbu. Je jako kapitán svátečně oblečen a sám se sebou velmi spokojen. Najednou ale začíná silná bouře a on natáčí svou loď proti obrovské vlně s jistotou, že to hravě zvládne. Jenomže v jednom okamžiku vlny zmrznou a on s lodí zůstává zaklíněný mezi obrovské kusy ledu. Má pocit bezmocí, zoufalství a prázdnoty. Během analýzy snu došel k závěru, že kapitán lodi představuje silnou racionální stránku jeho osobnosti. Sebejistota, kterou jako kapitán cítí vyjadřuje jeho přesvědčení, že racionalita má neomezenou moc. Zmrzlý oceán symbolizoval zcela opomenutou a potlačenou emocionalitu. Pan Filip téměř nikdy necítil vztek a už dlouhou dobu ani radost. Zaklíněná loď odrážela jeho současný psychický stav - depresi. Sen mu napověděl, že pokud „nerozmrazí“ své pocity, nedostane se dál. Pan Filip byl v dětství za projevy lítosti a vzteku trestán. Vyrostl v přesvědčení, že emoce jen komplikují život, a proto je dobře raději nic necítit. Po nějaké době měl další sen, ve kterém byl vojákem a účastnil se krvavé bitvy. Páchal to nejkrutější násilí a měl z toho dobrý pocit. Tento sen ho velice pohoršil, protože v životě nikomu neublížil, ani v myšlenkách. Sen zde pravděpodobně plnil hned dvě úlohy. Zaprvé sloužil jako určitý ventil pro odreagování agresivních pocitů, které během terapie začaly vycházet na povrch, a za druhé naznačil snícímu, že pokud si dovolí dávat vztek najevo, bude spokojenější. Brutalita scény, zřejmě signalizovala naléhavost problému. Méně výrazný sen by snící nechal bez povšimnutí. Individuální práce s panem Filipem trvala ještě půl roku. Postupně se učil akceptovat své emoce, včetně agresivity, hledal způsoby, jak otevřeně projevovat své pocity, aniž by někomu ublížil. Začal být méně pasivně-agresivní a více asertivní. Po čase požádal o zařazení do psychoterapeutické skupiny, kde úspěšně spolupracuje dodnes a je podstatně spokojenější v partnerském vztahu.


Eva Kubová (1976)

Žurnalistka s psychologickým vzděláním, místopředsedkyně KVN Syndikátu novinářů ČR. Prošla tříletým psychoterapeutickým výcvikem ve skupinové terapii, vystudovala publicistiku v Praze, pracovala jako manažerka populárního ženského časopisu. V posledních deseti letech byla činná doma i v zahraničí (z toho pět let ve Frankfurtu nad Mohanem), její specializací se stala publicistika s psychologickou a sociální tématikou.


(publikováno v Psychologii Dnes, září 2008)

Literatura:
Freud S. (1994), Výklad snů, Nová tiskárna Pelhřimov, s.r.o.
Wikipedia - http://cs.wikipedia.org
www.solen.cz, Snění v neurologické praxi
doc. MUDr. Karel Šonka, DrSc. Neurologická klinika, Karlova Univerzita,
1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, Praha


Žádné komentáře:

PageRank ukazatel