Hormon moci

Touha po moci má chemický základ 

Není to báječný pocit, stát v první řadě, moci rozhodovat, uplatňovat sílu a moc? Někteří lidé vynakládají celoživotní úsilí, aby dosáhli takové pozice. Ovšem ne každý je pro vedoucí místo stvořený a ne každý by o něj stál.

Jsou mezi námi i lidé, kteří skutečně mnohem raději zůstávají opodál, aniž by při tom měli pocit, že snad o něco přicházejí. Ze studie Roberta Josephs z Univerzity Texas v Austinu vyplývá, že touha po moci úzce souvisí s hladinou mužského pohlavního hormonu testosteronu. Bylo zjištěno, že čím vyšší hodnoty testosteronu pokusné osoby vykazovaly, tím vyšší byla jejich touha po moci. Vědci navíc zjistili, že v prožívaní lidí nastává zásadní problém teprve tehdy, pokud jejich postavení neodpovídá hladině testosteronu. U osob s vyššími hodnotami hormonu moci byla zaznamenána vyšší srdeční frekvence a celkové známky stresu v situacích, kdy byly vmanipulovány do podřízené situace. U osob s nižšími hodnotami, tomu ale bylo právě naopak! Situace, kdy měly výhodu vyššího statutu u nich paradoxně vyvolávala nepříjemné pocity, nejistotu a stres. Tento výsledek byl i pro samotného vědce překvapením. Předpokládalo se totiž, podle evoluční teorie, že každý člověk touží po co největší moci. Testy ale prokázaly, že mnoho lidí neusilovalo o moc ani o nadřazenou pozici, i když měli příležitost. Zdánlivou výhodu dokonce pociťovali jako frustrující. Byli to právě jedinci, u nichž byla prokázána nižší hladina testosteronu. Jak se ale ukázalo, u žen bude celý mechanismus ještě o něco komplikovanější. Testosteron v krvi mají rovněž, ale v podstatně nižších hodnotách. Přesto se nedá tvrdit, že by toužily po moci méně. Jak ale vyplývá z psychologických pozorování, získávání a udržení moci u něžnějšího pohlaví podléhá, kromě hormonálních vlivů, ještě o něco složitějších pravidlům. Konkretizace těchto vlivů je cílem dalších výzkumů. 

(Psychologie Heute, listopad 2006, Verlag Julius Beltz GmbH and Co, KG Weinheim)

Žádné komentáře:

PageRank ukazatel