Nedávno mě navštívil v Praze můj
francouzský kamarád Fabrice. Třicátník, typické dítě ze Západu, které
vyrostlo s Pamperskami, Nutelou a Coca colou, byl „na Východě“ poprvé.
Ačkoliv jinak už zcestovalý dobrodruh, přiznal, že mu cesta do bývalého
východního bloku znovu připomněla, co je to cestovní horečka. Dorazil ke
svému překvapení bez úhony a dychtivě očekával tolik démonizovaný svět
...celý článek
Pravděpodobně už mým příchodem na svět v typické porodnici sedmdesátých let bylo předurčeno, že mi lidé v bílém budou nahánět hrůzu. Neosobní, sterilní prostředí, evokující pocit, že jsme najednou pouhým objektem bez názoru a citu, vždy podivným způsobem otřásalo mým nitrem. Po té, co jsem žila několik let v cizině, zjistila jsem ale, že to se mnou není až tak úplně beznadějné. Zdálo se, že mé stavy úzkosti se pravděpodobně specializovaly pouze na domácí lékařské prostředí. To byla ovšem zcela převratná informace a tak, když se moje „fobie“ ve výrazně kultivovanějších podmínkách za hranicemi, pomalu ale zcela jistě vytrácela, rozhodla jsem se své konečné „vyléčení“ otestovat na ostro. celý článek
Nedávno jsem dostala originální dárek. Poukázku na dnes tak populární wellness program v jednom českém lázeňském středisku. Jakožto v těchto kruzích neznalý nováček byla jsem plná očekávání a už už se nemohla dočkat. Velmi zajímavá mi připadala procedura nazvaná „rašelinová koupel“, slibující mimo jiné zcela jedinečný a nezapomenutelný relaxační účinek. Byla jsem připravena zcela se poddat uvolňovací kůře a to s plnou rozkoší. Při vstupu do onoho údajně relaxačního prostoru, nabila jsem rychle dojmu, že to bude zřejmě nějaká „mejlka“ a já si místnost popletla. celý článek
